Historický vývoj
Kozojídky se v zemských deskách bezpečně připomínají v r. 1502, kdy je s dalším zbožím zapsal Jan z Kunovic své manželce Barboře z Proskova. V r. 1625 se uvádějí mezi zbožím ostrožského panství, které bylo zkonfiskováno Janu Bernartovi z Kunovic a prodáno knížeti Gundakarovi z Lichtenštejna. Panství tehdy tvořily město Ostroh s hradem a předměstím, Kvačice, Chylice, Nová Ves, Derfle, Vésky, Míkovice, Blatnice, Blatnička, Ostrovská lhota, Louka s tvrzí, Milokošť, Kuželov, Malá Vrbka, Tasov, Kozojídky, Žeravinky, městečko Hroznová Lhota, hrad a městečko Kunovice, městečko Hluk, městečko Nivnice a vsi Horní Němčí, Dolní Němčí, Boršice a Strání Ves nadále sdílela osudy panství Ostroh.
Stav obce v 17. a 18. století
Před třicetiletou válkou bylo v Kozojídkách na ostrožském panství 25 usedlostí, z nichž zůstalo osazeno 21 a 4 zpustly. Do r. 1671 byly všechny poustky znovu osazeny. V této době bylo ve vsi ze starých usedlíků 5 láníků, 11 pololáníků a 5 domkářů, z nových 2 půlláníci a 2 domkáři.
Podle Tereziánského katastru bylo ve vsi 731,6 měřic orné půdy, 3,7 měřic zahrad a 64 měřic pastvin, z luk 55 fůr sena. Robotovalo zde 17 čtvrtláníků se 2 koňmi 3 dny v týdnu a 8 čtvrtláníků s 1 pěším 3 dny v týdnu. V létě se roboty zvyšovaly u čtvrtláníků se 2 koňmi na 3 dny v týdnu nebo s 1 pěším na 6 dnů v týdnu.
Pečeť. Správa obce užívala v r. 1726 pečeť o průměru 31 mm, na níž je v pozdně renesančním štítě zobrazen heraldicky vpravo kráčející kozel.
Stav obce před rokem 1850
Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Kozojídkách 294 obyvatel, z toho 141 mužů a 153 žen ve 47 domech a 62 domácnostech. Všechny domácnosti se živily zemědělstvím. Ve velkých selských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka.
Ve vsi se chovalo 44 koní, 31 krav, 16 kusu mladého dobytka a 22 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 2 krávy, 1 kus mladého dobytka a 2 vepři. Drůbež byla pěstována jen pro osobní spotřebu. Desátky byly odváděny panství Ostroh a faře Veselí. Místem trhu pro Kozojídky bylo město Veselí.
Domy zde byly nízké, s malými okny, stavěné většinou z nepálených cihel, kryté slaměnými došky. Měly většinou předsíň s kuchyní, jednu obytnou místnost a komoru. Hospodářské budovy byly ze stejného materiálu a těsně se přimykaly k obytnému stavení, střecha byla společná pro obytnou část a chlévy. Jen 3 domy byly pojištěny proti ohni. Byla zde palírna s jedním kotlem a jedním aparátem, kde jeden pracovník ročně vyrobil pro místní spotřebu 40 věder 20° kořalky. Potřebovali k tomu 18 měřic ječmene, 350 měřic brambor a 12 sáhů dřeva z obce a okolí.
Správní vývoj obce od roku 1850
Do r. 1849 byly Kozojídky součástí panství Ostroh, v r. 1850 byly začleněny do politického okresu Uherské Hradiště, v r. 1868 do politického okresu Hodonín. V rámci soudní správy náležely od r. 1850 pod okresní soud ve Strážnici. V letech 1949 až 1960 patřily do správního okresu Veselí, od správní reorganizace v r. 1960 do okresu Hodonín. Do r. 1867 byly součástí obce Žeraviny-Kozojídky, od r. 1980 náležely pod MNV Hroznová Lhota a od r. 1990 mají opět samostatný obecní úřad.
Statistika počtu domů a obyvatel v letech 1880-1950
V r. 1880 měla obec 57 domů a 277 obyvatel vesměs české národnosti, v r. 1921 bylo evidováno 80 domů a 344 obyvatel, v r. 1930 84 domů a 330 obyvatel, v r. 1950 83 domů a 346 obyvatel.
Vývoj obce v letech 1900-1945
Čistě zemědělská obec měla v roce 1900 výměru hospodářské půdy 222 ha, z toho pole 204, louky 11, zahrady 3, pastviny 2 a vinice 2 ha. Počet dobytka v tomto roce: koně 17, skot 161, brav 91 ks.
V pozemkové reformě bylo 43 zdejším přídělcům rozděleno 27,50 ha půdy. Z živností a řemesel zde působily hostinec (1 – 1911 vč. prodeje tabáku a krupařství, týž 1924, 1 – 1939), kovář (l – 1911, 1 – 1939), krejčí (l – 1924, 2 – 1939), mlékařství (1 – 1911), obuvník (1 – 1924), parní mlácení obilí (1 – 1924), pekař (l – 1939), obchod smíšeným zbožím (l – 1939) a trafika (l – 1939).
Místní průmysl zastupovala výroba cihel (1939) a výroba mlékárenských produktů (1939).
Spolková činnost byla velmi malá, působilo zde pouze Sdružení venkovské omladiny (od 1922).
Z politických stran měla v obci zastoupení jen strana lidová, která zde také přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách ve dvacátých a třicátých letech.
Do r. 1911 byly Kozojídky přiškoleny do Hroznové Lhoty. Přízemní obecná škola byla vystavěna v r. 1911 a organizována jako jednotřídní, od r. 1936 dvoutřídní, 1939 jednotřídní.
Vývoj obce v letech 1945-1989
po druhé světové válce zůstalo hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva zemědělství. JZD bylo založeno v r. 1950, v r. 1977 se sloučilo s JZD Kněždub a Vnorovy do integrovaného celku JZD Mír Vnorovy. V letech 1949 až 1960 zde ještě působilo Zemědělské strojní družstvo.
V tomto období nebyl v obci budován žádný průmysl.
V obci byla mj. postavena budova obecního úřadu, kaple sv. Martina, obchod a rodinné domky. Mezi obcemi Kozojídky a Žeraviny byl vybudován zemědělský areál a sportovní hřiště se šatnami.
Národní škola v Kozojídkách byla zrušena v r. 1954 a Kozojídky byly přiškoleny do Hroznové Lhoty. Působila zde mateřská škola.
Vývoj obce od roku 1990
V obci jsou evidovány dřevovýroba, kadeřnictví, kovovýroba, obchodní činnost, pozemní doprava osob, stavebnictví a šití oděvů a reklamní agentura.
Mezi zapsaná sdružení, spolky a společenstva zde náleží Honební společenstvo Kozojídky-Žeraviny, Sbor dobrovolných hasičů a TJ Sokol Kozojídky. Navíc zde působí odbočka Svazu zahrádkářů. Je zde mateřská škola.
Památky, pomníky. V Kozojídkách byla v letech 1968-1971 vybudována kaple sv. Martina a je zde pomník padlým na místním hřbitově a několik kamenných křížů v obci a okolí.
Matriky, pozemkové knihy. Matriky farnosti Hroznová Lhota od r. 1751, matriky Kozojídek z doby přičlenění k faře Veselí od r. 1692. Pozemkové knihy od r. 1727, vše uloženo v Moravském zemském archivu v Brně.
Rodáci. Karel Benedík, akademický malíř (1923-1997)