Historie a památky
První písemná zmínka o Blatnici pod Sv. Antonínkem pochází z roku 1046 ze zakládací listiny staroboleslavské kapituly, kde je Blatnice darována knížetem Břetislavem I. právě této nové kapitule. Ale Blatnice byla založena pravděpodobně již dříve, a to už v 9. století. Blatnicí procházela obchodní cesta a byla součástí kunovického později olomouckého biskupství. V roce 1296 patřila Oldřichu z Hradce.
První zmínky o blatnickém víně, které se dováželo až do Prahy a Vídně, jsou datovány od 14. století. Do tohoto období lze tedy klást počátek vinohradů v Blatnici pod Sv. Antonínkem. Začátkem druhé poloviny 14. století vznikla ve zdejší oblasti velká panství a k jednomu z nich – Ostrožskému – v dalších staletích Blatnice pod Sv. Antonínkem patřila. Blatnici i okolí proslavil Blatnický Roháč, jemná směs Ryzlinku rýnského, Sylvánského zeleného a Rulandského bílého. V 18. století přibylo do Blatnice několik soch svatých, které byly rozesety na několika místech v obci. Jsou to většinou patroni, mezi něž patří například i svatý František a svatý Jan Nepomucký. V roce 1907 byla Blatnice císařským rozhodnutím a výnosem moravského místodržitelství povýšena na městys. Tento status přestal být v Československu používán okolo roku 1950. Od jeho opětovného zavedení v roce 2006 obec Blatnice dosud o návrat tohoto statusu nepožádala.
Od poloviny 19. století byla obec známa rohožkářstvím, tj. lidovou výrobou rohoží a tašek z orobince, které blatničtí ještě před 1. sv. válkou prodávali i v zemích západní Evropy.
K pamětihodnostem obce patří farní barokní kostel sv. Ondřeje, který byl v 17. století označen jako vodní tvrz. V roce 1717 byla ke kostelní věži přistavena chrámová loď. Původní loď stála směrem k dnešní staré škole, kde v současnosti sídlí radnice, knihovna, pošta a lékárna. V chrámu vás uchvátí oltářní obraz od Joži Uprky z roku 1887.
V obci jsou další významné památky v podobě soch, zastavení či sloupů. Patří mezi ně toskánský sloup se sochou Panny Marie.
Kopec sv. Antonínka (350 m) s dalekým rozhledem a poutní barokní kaplí z 2. poloviny 17. století zasvěcenou sv. Antonínu Paduánskému si nejlépe vychutnáte, necháte-li auto zaparkované v obci a vypravíte se na výšlap. Zvlášť při pěkném počasí je procházka relaxací. Projdete kolem vinných búd a po krátkém úseku, který vede po silnici, sejdete na kamennou cestu podél vinic. Asi v půlce se napojíte na cestu lipovou alejí, až přijdete ke kapli. Vedle ní je polní oltář a křížová cesta. Vše uzavírá les. Je to krásné místo s uklidňujícím účinkem. Kapli sv. Antonína nechal postavit majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtenštejna jako poděkování za uzdravení svého syna.
Búdy (vinné sklepy) v památkové rezervaci Pod Starýma horama jsou chloubou nejen obce, ale především jejich majitelů, hrdých vinařů. Nejen búdy, ale také vinice a především cenné rady se tu dědí z generace na generaci, z dědů na syny. Výrobě vína se v obci věnuje už také několik žen a kvalitou vín se vyrovnají i zdejším mužům.
Lidové tradice
Kopec svatého Antonínka s kaplí zasvěcenou sv. Antonínu Paduánskému z něj činí poutní místo, kam směřují několikrát do roka kroky nejen věřících. Pouť tu bývá pravidelně čtyřikrát do roka, v červnu v den svátku sv. Antonína (místní pouť), následující neděli (hlavní pouť), na svatých Petra a Pavla (druhá hlavní pouť), poslední srpnovou neděli Děkovná pouť – dožínková a v říjnu dušičková pouť. Náměty z těchto tradičních událostí čerpali i malíři J. Uprka a A. Frolka.
V obci se i nadále zachovávají lidové zvyky a obyčeje. Do krásných lidových krojů se místní strojí v době děkovné poutě nebo mladí při Kateřinských hodech.
Kromě poutí si stále větší návštěvnost získala akce Putování po blatnických búdách, kdy bývá otevřeno na 30 vinných sklepů nebo slavnosti vinobraní konané v září.
Kraslice paní Marie Čihákové odráží náročnou ruční práci, jehož výsledkem jsou bohatě malované kraslice. Zdobí nejenom slepičí, ale i husí vajíčka, používá k tomu starou techniku malování, kdy se voskem rozpuštěným nad plamenem špendlíkovou hlavičkou nanáší barva na vajíčko. Jsou krásná na pohled a svým vzhledem (červeno-černá barva) charakteristická pro místo, kde vznikly a to v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Postupem času začala paní Čiháková malovat na kraslice cérky a šohaje ve zdejším kroji. Své umění předává dceři i vnučce. Dům manželů Čihákových můžete navštívit, pokud se předem domluvíte a koupit si zde malovaná vajíčka. Tel.: +420 737 802 387, 605 464 636, e-mail: cihrab@seznam.cz
Paní Růžena Kozumplíková zůstala poslední ženou, která umí plést předměty z orobince, což je rostlina podobná rákosu. Tradici k nám přinesli legionáři z Ruska. I když už několik let neplete – vyjímku tvoří různé akce, kde pouze předvádí – zůstává v našem regionu jedinou znalou tohoto řemesla.
Osobnosti obce
Rozsáhlou tvorbu naivních malířů vytvořil František Hána a jeho syn Josef. Do Blatnice pod Svatým Antonínkem přišel jejich rod ze Starých Hutí pod hradem Buchlovem. Třetí syn Jana a Anny Hánových – František – viděl ruční práci v hutích, kam chodil s otcem mlet vápenec, a začal malovat na sklo.
Rodina Hánova se v roce 1829 usadila v Blatničce v domě čp. 50, synovi Františkovi otec zakoupil dům čp. 55 v Blatnici. Zde údajně maloval nejen sklo, ale postupně se zabýval také malbou na dřevěný nábytek, plech a věnoval se i malbě nástěnné. Sklo kupoval od žida ze Bzence, který pro zboží zajížděl do Glashütten a Koryčan a své výrobky prodával na jarmarcích.
Ve Bzenci se svobodný František Hána potkal s Josefou Blažkovou, dcerou kloboučníka Josefa Blažka a Františky Saidové z Veselí (dcery měšťana Martina Saida z Veselí). V kostele sv. Jana Křtitele měli roku 1835 svatbu. Jako zdroj obživy tehdy v matrice František uvedl, že je malíř. Vychovávali čtyři děti, čtvrtým byl syn Josef (20. 3. 1842, Blatnice čp. 55 – 20. 4. 1917), v Blatnici známý jako kostelník a pantáta maléř.
Příroda
Z přírodních zajímavostí stojí za zmínku přírodní geologická památka Střečkův Kopec. Jde o jámový lůmek o obvodu 30 m a hloubce maximálně 4 m sloužící v minulosti k příležitostné těžbě kameniva. Jde o jeho jediný známý odkryv a současně i typovou lokalitu, která má značný význam pro korelace v rámci flyšového pásma východních Alp a západních Karpat. Přístup je po hliněné polní cestě, která ústí na silnici Blatnice – Ostrožská Lhota asi 0,3 km pod kopcem Sv. Antonínka.
Sport
Fotbalové hřiště, sportovní hala, posilovna a sauna. Pro cyklisty je dostatek tras, jejichž využití lze spojit s návštěvou ve vinném sklípku u některého z místních vinařů.
Nej místa
Muzeum (v budově mateřské školy) se právem pyšní rozsáhlou sbírkou šicích strojů či knoflíků. Zakladatelům muzea se s pomocí místních podařilo zachovat dobový nábytek, nádobí, kroje a spoustu dalších věcí, které vám přiblíží život našich předků.
Otevřeno v neděli od 15 do 17 hodin. Telefonní kontakt: Božena Hanáková +420 777 800 355 nebo Zdislava Kuřinová +420 737 576 694 .
Nej akce
Únor: Fašanková zabijačka
Březen: Místní výstava vín, Veselé jaro na vesnici (přehlídka řemesel)
Květen: Otevírání studánek, dětské rybářské závody, Putování po blatnických búdách – každou třetí sobotu v květnu
Červen: Pouť matice svatoantonínské, hlavní pouť, pouť svatých Petra a Pavla, U Antoníčka studánečka – přehlídka dětských folklorních souborů
Červenec: pouť nemocných
Srpen: děkovná pouť dožínková, Blatnické búdy pod hvězdami – každou druhou sobotu v srpnu
Září: Brána – folková přehlídka, Blatnické vinobraní
Říjen: Dušičková pouť
Listopad: Kateřinské hody s právem
Prosinec: Zpívání u vánočního stromu, silvestrovský běh vinohrady
Ubytování
Turisté se mohou ubytovat v ubytovně na koupališti, v chatě přímo v památkové rezervaci vinných sklepů Pod Starýma horama pana Valáška, v myslivecké chatě na kopci sv. Antonínka, penzionu Sauvignon, Parnas či ve vinařském domě Lucanus.
Najíst se je možno v restauracích Adriana, Roháč a Obecním pohostinství.
Vinařství, speciality
Klobásky z Řeznictví Antonína Valáška jsou známé v širokém okolí. Každoročně patří mezi ty nejlepší v klobáskové soutěži O krála Slováckéj klobásy. Navíc domácí výrobna nabízí vynikající saláty nebo škvarkovou pomazánku. Prodejnu najdete kousek od hlavní křižovatky.
Při hlavní cestě na Veselí nad Moravou stojí Pekárna Antonín Bachan, kde si pochutnáte na klasickém, sladkém i slaném pěčivu. Dostanete tu i pravé blatnické koláčky. Otevřeno denně (kromě neděle).
K největším specialitám v Blatnici patří výroba vína. Tradice pěstování se datuje již od 14. století, kdy se z obce vozila do Vídně a Prahy. I dnes jsou známá v celé republice i blízké cizině.